Turistika

Nekolik tipů na výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí.

Z městečka vede celá řada značených tras jak pro pěší turisty tak i pro cyklisty. Vydáme-li se východním směrem do Jánských lázní můžeme se svézt na sedačkové lanovce na vrchol kopce Černá hora (1299 m.n.m.), kde jsou vhodné terény pro paragliding a na vrcholku je postavena rozhledna. Vydáme-li se severním směrem z Černého Dolu dojdeme do Pece pod Sněžkou, odkud se můžeme vydat pěšky nebo vyjet sedačkovou lanovkou na nejvyšší horu Krkonoš na Sněžku (1602 m.n.m.).

Černá hora

Zalesněný vrch ve východní části Krkonoš nedaleko lázeňského městečka Janských Lázní. V rozsáhlých porostech na svazích hory jsou zachovány horské luční enklávy, např. Volská louka nebo Černá paseka. Na vrcholu hory se nachází televizní vysílač a nedaleko vrcholu je Černohorské rašeliniště, které patří mezi vyhledávané turistické cíle. Z vrcholu Černé hory se otevírají daleké výhledy do podhůří, které jsou ale díky lesu omezeny převážně na jižní směr. Pro pěkný výhledy se rozhodně vyplatí vystoupat na rozhlednu "Panorama", která se nachází ve vzdálenosti 100 metrů od horní stanice současné lanovky. Ve výšce 21 metrů je vyhlídková plošina, odkud se nabízí krásný kruhový pohled. Černá hora nabízí skvělé podmínky cyklistům a milovníkům zimních sportů. Je také jedním z nejlepších startovacích míst v Česku pro paraglidisty a rogalisty. Cyklisty i pěší na Černou horu přepraví lanovka a vyhnou se tak nepříjemnému stoupání. Pro cyklisty tady byla otevřena 1. Krkonošská cyklistická naučná stezka, která je dlouhá 16 km. Na jihovýchodní straně Černé hory se nachází lyžařský areál.

Černohorská rašeliniště

Státní přírodní rezervace Černohorská rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliniště se nachází přibližně 1 km od lanovky jezdící z Jánských Lázní na vrchol Černé hory a rozkládá se v sedle mezi Černou a Světlou horou při pramenech Černého potoka. Na sušších okrajích roste kleč, na vlhkých místech různé druhy rašeliníků. Vyskytují se zde vrchovištní druhy rostlin a živočichů. Na rozdíl od nelesních rašelinišť se vyznačuje větším výskytem suchopýrů a ostřic. Prochází tady Naučná stezka Černohorské rašeliniště, která začíná u stanice lanovky a končí u Pardubických Bud. Stezka je dlouhá 3,5 km a je tady nainstalováno 6 informační panelů. Provede vás po povalových chodnících kolem rašeliniště. Součástí je i dřevěná vyhlídková věž, ze které je pěkný výhled na centrální rašelinnou louku. Stezka je přístupná od června do října a vede nejcennějšími partiemi KRNAPu – I. a II. zónou. Nejlepším časem k prohlídce ale bývá červenec, kdy je díky množství kvetoucích rostlin celkový dojem z procházky největší. Vjezd cyklistů je na vlastní okruh rašeliništěm zakázán!

Janské Lázně

Rozkládají se na úpatí Černé hory. Jsou horským městem, rekreačním střediskem a jediné lázně na české straně Krkonoš. Teplý pramen v dnešních Janských Lázních byl objeven Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku dne 6. června roku 1006. První využití pramene ke koupelím je datováno až ve 14. století. Roku 1485 byla u pramene postavena budova k ubytování a první opravdová lázeňská budova tady stála v roce 1675. K významnému rozvoji lázní došlo na konci 19. století a na počátku 20. století. Po skončení války získaly Janské Lázně celosvětový ohlas úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. V dnešní době jsou léčebně zaměřené převážně na nemoci pohybového ústrojí. V lázeňském prostoru je asi 30 léčebných pramenů a množství lázeňských objektů. Mezi architektonicky zajímavé objekty patří secesní lázeňská  kolonáda z roku 1893 a pseudogotický kostel Sv. Jana Křtitele z roku 1885. Dominantu města představuje rozhledna na Černé hoře s lanovou dráhou, která vede z centra obce. Z rozhledny jsou překrásné výhledy na krkonošské vrcholy a Podkrkonoší. Janské Lázně jsou ideálním východiskem do nejvyšších českých hor Krkonoš jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty. Z města se můžete vydat např.: na Sněžku, Pramen Labe a Pančavský vodopád – pramen největší české řeky, která nedaleko tvoří nejvyšší český vodopád. Nebo si můžete projít Naučnou stezku černohorské rašeliniště. Černá hora, která se tyčí nad obcí poskytuje skvělé podmínky cyklistům a milovníkům zimních sportů. Cyklisty na Černou horu přepraví lanovka a vyhnou se tak nepříjemnému stoupání. Doporučujeme si tady projet 1. Krkonošskou cyklistickou naučnou stezku, která je dlouhá 16 km. Je vedena po lesních cestách Černé a Světlé hory a nabízí překrásné pohledy na hlavní krkonošský hřeben s jeho dominantou - Sněžkou. Ideálním nástupním místem pro tento cyklovýlet je horní stanice lanové dráhy. V zimě skiarál Černá hora nabízí terény, které jsou vhodné jak pro náročné lyžaře, tak i pro rodiny s dětmi. V areálu jsou sjezdové tratě od "cvičných luk" až po náročné sjezdovky. Pro běžkaře je pravidelně strojově upravováno 50 km tratí, sáňkaři mohou vyzkoušet 3,5 km dlouhou „Černohorskou sáňkařskou cestu“.

Modrý důl

Modrý důl je horské údolí ledovcového původu mezi Širokým hřbetem a Studniční horou, který vyúsťuje do Obřího dolu. Leží v II. zóně národního parku. V minulosti se zde těžila měděná a železná ruda. V jižní části dolu se zachovaly morénové valy. Vyskytují se zde vzácné luční a horské květeny, např. lilie zlatohlávek. V lučinaté části dolu stojí několik rekreačních objektů, které byly vyhlášeny památkovou zónou. Ve stráni Studniční hory je místo, kde se nejdéle na české straně Krkonoš drží sníh.

Obří důl

Obří důl je dokonale vyvinuté horské údolí ledovcového původu rozkládající se mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky. Je sevřené Širokým hřbetem a Studniční horou. Od 16. století se tady těžily železné, měděné a arzénové rudy. Těžba byla počátkem 20. století zastavena. V dolu se zachovaly celkem tři ledovcové morény, které protíná řeka Úpa, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), rokle, vodopády, lavinové svahy a luční enklávy. Na lučinatých a skalnatých částech dolu a svazích přilehlých hor se vyskytuje vzácná vysokohorská květena i zvířena. Zvláště biologicky cenné je území "Krakonošova zahrádka". Dolem prochází značená turistická stezka z Pece pod Sněžkou do Obřího sedla. V letních měsících je možný Obřím dolem výstup na Sněžku. V zimě je bohužel uzavřen kvůli velkému nebezpečí lavin. Po cestě najdete zbytky kovárny a pár set metrů před koncem výstupu vodárnu, ze které nosiči nosívali vodu nahoru až na Sněžku. Dnes už je zavřená, ale volně přístupná, pokud se do ní chcete podívat.

Studniční hora

Charakteristická hora Českého hřebenu ve východní části Krkonoš nad Obřím dolem (1554 m). Jedná se o třetí nejvyšší horu Krkonoš. Vlastní vrchol je plochý a oblý, porostlý klečí. Na severu přechází mírnými svahy v Bílou louku a v Úpskou rašelinu. Na jihu spadají strmé srázy do Obřího a Modrého dolu. Je zde několik lavinových svahů. Známý je zejména jižní lavinový svah se sněhovým polem nazývaným Mapa republiky. Ve východních stěnách jsou významné geologické a botanické lokality - ledovcové kary Velké a Malé Studniční jámy, Čertův hřeben, Čertova rokle, Čertova zahrádka. Východní svahy jsou také lavinové. Od sousední Luční hory je Studniční hora oddělena Lučním sedlem. Na vrcholové plošině je geodetický bod a solární meteorologická stanice. Z vrcholu je krásný výhled na Sněžku a další okolní vrchy. Přístup na vrchol není povolen, protože je I. zóně KRNAP!!!

Úpská rašelina

Přírodní rezervace Úpská rašelina je nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších. Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.
Úpské rašeliniště je připomínkou subarktické tundry, která sem zasahovala v době ledové. V drsném klimatu se tady uchovala řada druhů flóry a fauny z ledové doby. Rašeliniště je porostlé ostrůvky kleče s množstvím rašelinných jezírek a vyvýšenin.
Severní částí rašeliniště vede turistická cesta od bývalé Obří boudy k Luční boudě. Do ostatních částí rašeliniště není vstup povolen.

Sněžka

Sněžka (1602m n.m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Nachází se ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem 0,2 ºC. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb - Polská bouda s meteorologickou stanicí, konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou, kamenný trigonometrický obelisk a 14 m vysoká rotundová kaple sv. Vavřince, která je nejstarším objektem na vrcholu Sněžky. Raritou je Česká poštovna, která je nejvýše položenou poštovnou v České republice. Můžete odtud poslat poštu s razítkem Poštovna na Sněžce.
Sněžka je vyhledávaný turistický cíl a rozhledový bod. Vede na ni několik tras - turistických, běžeckých i cyklistických. Nejčastějším výchozím bodem je Pec pod Sněžkou, kde je také nástupní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou na vrchol Sněžky. Z vrcholu Sněžky vedou značené turistické trasy směrem k Luční boudě, do Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou nebo do Horní Malé Úpy.