Městys Černý Důl

Městys Černý Důl (německy Schwarzental) se 794 obyvateli se nachází v okrese Trutnov, v Královéhradeckém kraji. Městys sestává ze tří obcí Černého Dolu, Čisté v Krkonoších a Fořtu.

Historie

Vznik Černého Dolu souvisí s počátky těžby rud v Krkonoších. Už v roce 1383 jsou uváděny počátky těžby železné rudy v údolí okolo potoka Čisté, které prováděli majitelé Kryštof Gendorf z Gendorfu Hostinného a páni z Turgova. V těžbě pak pokračoval počátkem 16. století i majitel vrchlabského panství Jan Tetour z Tetova. V roce 1533 od něj získal panství Kryštof Gendorf z Gendorfu. Realizoval velkorysé plány těžby zlata, stříbra a železné rudy v Krkonoších. Získal pro Novou Ves a Lánov od Ferdinanda I. rozsáhlé horní privilegium, které obcím umožňovalo vařit a čepovat pivo, provozovat řemesla a konat týdenní trh.

Nedaleko Nové Vsi pak vznikla osada, podle jednoho z dolů nazývaná Gottes Hilfe (Pomoc boží). V roce 1556 byla postavena kaple, která měla stejný název. Roku 1563 zemřel Gendorf bez mužského dědice a o jeho majetek se rozdělily jeho dcery. Již v roce 1561 však Gendorf přepsal panství Vrchlabí na svou druhorozenou dceru Eustachii, manželku bývalého kancléře lehnického knížectví Zikmunda Bocka z Hermstorfu. Právě Eustachie z Gendorfu v roce 1564 povyšuje osadu Gotteshilf na městečko s novým názvem Černý Důl a dává mu hornické svobody. Povolila také usazování řemeslníků, těžbu dřeva, zřizování zahrad a domů a vyžadovala od osadníků robotu. Městys měl privilegia na tři výroční trhy, o která přišel za třicetileté války. Po skončení dolování se obyvatelstvo muselo přeorientovat na plátenictví, přadláctví, zemědělství a chov dobytka, protože pozemky tvořily většinou horské pastviny. S rozvojem pastevectví souvisí také zakládání jednotlivých bud a budního hospodářství v okolí Černého Dolu.

Důležitou roli v obživě v Krkonoších hrálo dřevařství. Už v 16. století se zde začalo s těžbou dřeva a jeho plavením až do Kutné Hory. Podle tereziánského katastru v Černém Dole pracoval 1 pekař, 1 řezník, 23 tkalců. 1 kovář, 1 kolář, 1 truhlář, 1 švec. Ve fasi jsou uvedeni ještě 1 horník, 2 nádeníci, 1 řezník, 1 švec, 3 přadláci, mlynář na zakoupeném mlýně o jednom kole a dva obecní mlýny po jednom kole. Velký počet obyvatel našel práci v rodícím se průmyslu. Už v 18. Století se těžil vápenec ve vápencovém lomu, který roku 1844 koupil Alois Renner. K němu později přidal jeho syn vápenku a zpracování mramoru. Do roku 1899 fungovala výroba šindelů a 2 pily. V roce 1859 vznikla brusírna dříví na místě železného hamru a bělidla. V témže roce byla založena papírna, která však existovala pouze krátce. Budovu koupil Josef Menčík, který v ní zřídil barvírnu a tiskárnu bavlny v roce 1874. K tomu přidal později tkalcovnu a roku 1900 mechanickou tkalcovnu. Zatímco Nová Ves byla lánová ves rozložená na březích potoka, Černý Důl byl navržen jako město s čtvercovým náměstím, které navazovalo na vesnici v její polovině. Obě obce byly spojeny a v dokumentech uváděny společně, rychtářský a purkmistrovský úřad však patřil k Černému Dolu. Černý Důl měl rychtáře, 11-12 přísežných, 2-3 obecní starší a církevního otce. Po zavedení obecního zřízení se již používá pouze názvu Černý Důl.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Michala
  • Socha Archanděla Michaela u kostela
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého
  • Hrob rudoarmějce na náměstí
  • Hotel Pošta
  • Myslivna